Ranní blues
22. října 2008 v 21:41 | mňousek
|
Moje básně
Zejtra ráno vztanu
a ostříhám si vlasy
pro ten skvělej pocit,
že se věci mění.
Přivítám svůj den
bluesovou melodií
a pak si namažu
croisanty marmeládou.
K ranním zprávám z rádia
uvařím si kafe
a budu se těšit
i když hlásí zataženo
Včerejšky jsou dávno pasé
vyhodím je z okna ven
jak ty dlouhý hnědý vlasy,
co už nejsou mý.
Zastavím si čas,
obuju máminy lodičky
a budu jako malá holka
dělat všechno naruby.
a ostříhám si vlasy
pro ten skvělej pocit,
že se věci mění.
Přivítám svůj den
bluesovou melodií
a pak si namažu
croisanty marmeládou.
K ranním zprávám z rádia
uvařím si kafe
a budu se těšit
i když hlásí zataženo
Včerejšky jsou dávno pasé
vyhodím je z okna ven
jak ty dlouhý hnědý vlasy,
co už nejsou mý.
Zastavím si čas,
obuju máminy lodičky
a budu jako malá holka
dělat všechno naruby.
Jazzový lodičky
1. října 2008 v 22:35 | mňousek
|
Moje básně
Prší
a vůně odpolední kávy
vkrádá se po špičkách
do rozepsaných not
Kapky deště
doprovází jazzovou melodii
na první dvě doby
kap kap
Kávové aroma
prolíná tóny saxofonu
šeptající mezi řádky
"all love is blind"
Podpatky lodiček
narušily tvé myšlenky
pravidelným klapáním
klap klap
Jsi vášnivý skladatel
a píseň těch bot
dopsala poslední takty
nedělní etudy
Stále prší
a slepě vnímáš
jen mý boty
klap klap klap
a vůně odpolední kávy
vkrádá se po špičkách
do rozepsaných not
Kapky deště
doprovází jazzovou melodii
na první dvě doby
kap kap
Kávové aroma
prolíná tóny saxofonu
šeptající mezi řádky
"all love is blind"
Podpatky lodiček
narušily tvé myšlenky
pravidelným klapáním
klap klap
Jsi vášnivý skladatel
a píseň těch bot
dopsala poslední takty
nedělní etudy
Stále prší
a slepě vnímáš
jen mý boty
klap klap klap
Vtipy o Pepíčkovi
30. srpna 2008 v 16:29 | mňousek
|
Humor
Při hodině společenské výchovy paní učitelka vysvětluje: "Po schodech jde nahoru vždycky první muž.kdo by mi dokázal říct proč?" Přihlásí se Pepíček. "Žena přece nemůže vědět,ve kterém patře ten pán bydlí…"
"Mami,jak jsem přišel na svět?"ptá se Pepíček maminky. "Víš,s tatínkem jsme večer trošku cukrovali a přišlo to tak nějak samo." Pepíček si před spaním nasype cukr do postele a ráno v ní najde spoustu mravenců. "Teda,kdybyste nebyli moje děti,tak vás zabiju!"
Paní učitelka jede se třídou na výlet a protože má obavy,co se bude dít v noci,udělá na zem čáru a oznámí žákům: "Jestli někdo z kluků překročí tuhle čáru a půjde v noci k holkám,zaplatí pokutu 50 Kč!" Pepíček se hned přihlásí: "A kolik stojí permanentka?!"
Paní učitelka se ve škole ptá svých žáků,kterou věc mají nejradši.Pepíček se hbitě přiklásí a prohlásí : "Tampon!"Paní učitelka se podiví a zeptá se Pepíčka: "A víš,co to takový tampon vůbec je?" "Ne,ale musí to být dost dobrá věc,když se s tím dá plavat,lyžovat…"
"Tati,jak funguje mozek?"ptá se Pepíček. "Dej mi pokoj!Teď mám v hlavě úpně něco jinýho!"
Pepíček ve škole rozlil mléko. "Pepíčku,co by udělala maminka,kdybys to udělal doma?" "Vzala by hadr a blbě nekecala."
"Kolik ti je let?"ptá se paní učitelka Pepíčka. "Deset,ale mohlo by mi být víc,kdyby táta nebyl tak nesmělej…"
Jdou děti ze školky s paní učitelkou na procházku do ZOO a ta se ptá: "Děti,co je támhle v té kleci za zvířátko?" "To je hroch."odpoví jedna holčička.Tak jdou zas dál a paní učitelka se ptá: "Děti,co to támhle visí za ptáčka?" A Pepíček řekne: "To je netopýr a nevisí za ptáčka,ale za nožičky."
Pepíček nechce usnout,a tak si k němu tatínek sedne na postel a začne mu vyprávět pohádku. "Už spí?"nakoukne za chvíli do pokoje maminka. "Jo,ale zapomněl si sundat boty,"odpoví Pepíček.
Paní učitelka probírá zájmena.Druhý den přijde do třídy a vyvolá Pepíčka: "Řekni mi dvě zájmena!" Pepíček zvedne hlavu a zeptá se: "Kdo?Já?" Učitelka je nadšená: "Správně!"
Přijde Pepíček pozdě do školy a učitel se ho ptá: "Tak jakou výmluvu si vymyslíš dneska,Pepíčku?" "Ale,zdálo se mi o fotbalovém zápase a rozhodčí zapískal prodloužení…"
Přijde tetička na návštěvu,a aby se neřeklo,dala svému synovci Pepíčkovi 20 Kč na uvítanou.Maminka dá Pepíčkovi herdu do zad a zamračí se: "No,jakpak se říká tetičce?!" "Stará škatule."
Žáci píšou slohovou práci na téma:Jsem majitelem velké firmy.Všichni kromě Pepíčka pilně píšou.Učitelka k němu přijde a ptá se: "Pepíčku,proč nepíšeš?" "No dovolte,čekám přece na sekretářku…"
Pepíček přijde ze školy a v žákovské knížce má napsáno: "Vypadá to,že Váš syn má velké problémy s pochopením rozdílů mezi chlapci a děvčaty.mohla byste si s ním o tom promluvit?" Maminka vezme Pepíčka za ruku a povídá: "Pepíčku,sundej moji blůzu."Pepíček rozepne její blůzu a sundá ji. "teď sundej moji podprsenku." Pepíček sundá její podprsenku. "Teď sundej moje kalhotky."Pepíček sundá její kalhotky a maminka povídá: "Pepíčku,prosím tě,už nikdy nechoď do školy v mém oblečení!"
Pepíček běží dolů po schodech a volá: "Mami,mami,táta se oběsil na půdě!" "Cože?" "Apríl!Ve sklepě!"
Paní učitelka řekla ve druhé třídě: "Zahrajeme si takovou malou hru.Já budu něco popisovat a vy se budete snažit uhodnout,co to je.Hned začnu.Tak první věc,je to ovoce,je to červené a kulaté." "Třešně?"zkouší Janička. "ne,měla jsem na mysli jablko,ale ráda vidím,že přemýšlíš.Tak zkusíme jiné ovoce.Se žlutou,hrubší slupkou." "Citron?"zkouší Petřík. "Ne,myslela jsem na grapefruit,ale ráda vidím,že přemýšlíš." V tom se přihlásil Pepíček a povídá: "Mohu zkusit já dát hádat vám,paní učitelko?" "Ale jistě,proč ne,Pepíčku." "Mám to v kapse,je to dlouhé,tvrdé a má to růžový konec." "Pepíčku,nebuď nechutný!" "Je to sirka,paní učitelko,ale jsem rád,že přemýšlíte."
Pepíček ve škole: "Pětku si určitě nezasloužím,paní učitelko." "Taky si myslím,ale horší známka prostě neexistuje."
Tatínek si zavolá Pepíčka na kobereček. "Slyšel jsem,že kouříš,Pepíčku?" Pepíček se lekne: "To není možný,vždyť kouřím tak tiše!"
Paní učitelka říká dětem ve škole: "Tak,děti,teď dostanete domácí úkol.Zítra si do školy přinesete to nejpotřebnější k životu." Druhý den si děti do školy přinesou jídlo,zubní kartáček,mýdlo,peníze,jen Pepíček si přinese kyslíkovou masku. "Pepíčku,komupak jsi to vzal?" ptá se paní učitelka se zdviženým obočím. "Dědovi," odpoví Pepíček. "No to se mi moc nelíbí.Copak na to dědeček říkal?" "Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaach…"
Pepíček se svým starším bratrem rozbili vázu. "Kdo to poví mámě?" ptá se starší brácha mladšího. "Ty!Ty ji znáš dýl než já…"
Tatínek s maminkou jdou na ples,ale nevědí,co si počít s malým Pepíčkem.Tatínek dostane nápad: "Tak mu nasadíme sluchátka,pustíme pohádku,a on pěkně usne." To udělali a odešli se bavit.Když se čtvrté ranní vracejí,v pokojíku se ještě svítí. "Klid maminko,to on jak usnul po té pohádce,tak jenom nezhasl." Vejdou do pokoje,uprostřed místnosti stojí Pepíček,oči podlité,roztrhané pyžamo,podivně se klátí a vykřikuje: "JÁ CHCI,JÁCHCI,CHCI,CHCI!" Rodiče jsou zděšeni,přijdou k Pepíčkovi a sundají mu sluchátka,ze kterých se ozývá: "Milé děti,chcete slyšet pohádku o chhrrrr…,Milé děti,chcete slyšet pohádku o chhrrrr….,Milé…"
Pepíček vběhne do třídy pět minut po zvonění a ani nepozdraví.Paní učitelka se zamračí a řekne: "Pepíčku,vrať se a přijď například jako tvůj tatínek." Pepíček odejde a za chvilku rozrazí dveře a začne křičet: "Tak co,vy kreténi,nečekali jste mě,co?!"
Pepíček jde za mámou a ptá se: "Mami,můžu jít dneska s klukama ven na fotbal?" "Na to se radši zeptej táty," odpoví maminka.Pepíček se nakloní k tátovi a zeptá se ho: "Tati,ty se koukáš na televizi?" "Ano," odpoví tatínek. "Mami,slyšela jsi,že táta řekl ano!"
"Odkud máš tu žvýkačku?" ptá se vyčítavě maminka Pepíčka. "Dalas mi přece pětikorunu,mami!" brání se Pepíček. "To ano,ale ta byla do kostela!" odpoví maminka. "No ale představ si,že tam pouštěli zadarmo…"
Vběhne Pepíček do drogerie. "Honem,honem!Ségru napadl včelí roj!" Prodavačka se zděsí: "Proboha,ale my tady nemáme žádné léky,to musíš do lékárny!" "Prosím vás,kdo mluví o lécích?Já chci fofrem film do foťáku!"
Paní učitelka říká Pepíčkovi: "V omluvném listu máš napsáno,že budeš chybět z rodinných důvodů.Jaké důvody to jsou?" "Návštěva u lékaře." "Ale to přece není rodinný důvod!!!" "Jenže k tomu psychiatrovi jdeme celá rodina!"
Učitel vysvětluje dětem škodlivost alkoholu.Příklad jim uvádí se světa zvířat: "Když postavíte před osla jedno vědro s vodou a druhé s alkoholem,že kterého se napije?" "Z toho,co je tam voda!" křičí děti. "A proč?" Přihlásí se Pepíček: "Protože je osel!"
Učitel má s Pepíčkem neustálé problémy.Zlobí ho mimo jiné skutečnost,že mu Pepíček pořád tyká.A proto se rozhodne,že mu uloží přísný trest.Pepíček musí doma stokrát napsat větu: "Nesmím učiteli za žádných okolností tykat!" Druhý den učitel kontroluje trest a s velkým překvapením zjistí,že Pepíček napsal větu dvěstěkrát. "Proč jsi ji,prosím tě,napsal dvěstěkrát?" diví se. Pepíček odpoví: "Když já jsem ti chtěl udělat radost…"
Třída je v obřím akváriu a paní učitelka se ptá,z jakého oceánu jsou tyto ryby.Je vyvolán Pepíček,ale zarytě mlčí.Paní učitelka po chvíli: "Správně!Je to Tichý oceán!"
"Přemýšlej,Pepíčku," nabádá učitel matematiky žáčka. "Kdybys měl v kapse 200 Kč a v druhé kapse také 200 Kč,co bys měl?" "Cizí kalhoty,pane učiteli!"
Paní učitelka kontroluje domácí úkoly.Přijde k Pepíčkovi a povídá: "No,Pepíčku,jak to,že jsi nenapsal domácí úkol?!" "Nám včera umřel dědeček,prosím,"odpoví Pepíček. "A nelžeš,Pepíčku?Jak to,že jsem ho teda dneska ráno viděla v okně?" "No…Tatínek ho tam dal proto,že dneska pošťačka roznáší důchody…"
Pepíček přijde odpoledne domů. "Proč jsi tak mokrej?" diví se maminka. "Hráli jsme si s klukama na psy," odpoví Pepíček. "To nechápu…" kroutí hlavou maminka. "No já jsem byl patník…"
Happy birthday!
4. srpna 2008 v 17:46 | mňousek
|
Všechno možný
Rok se s rokem sešel a Mňouskův blog slaví první narozeniny. Možná jste si všimli menší úpravy designu, trochu jsem to oživila:) Tak tedy všechno nejlepší!

Věčný boj
3. srpna 2008 v 13:43 | mňousek
|
Moje básně
Pod pokličkou pravidel
vaří se svobodné hlasy
co chtějí poletovat
na vlnách éteru
vaří se svobodné hlasy
co chtějí poletovat
na vlnách éteru
Dusí se pod hladinou
úzkoprsých norem
snažících se zastavit
každý náznak rebelství
úzkoprsých norem
snažících se zastavit
každý náznak rebelství
Rozbouřená mladá srdce
dýchají pod vodou
křičí na kostnaté figuríny
svázané stereotypním lanem
dýchají pod vodou
křičí na kostnaté figuríny
svázané stereotypním lanem
Začíná nová bitva

Další články
- Její ranní dávka 31. července 2008 v 23:01
- Medová 22. července 2008 v 19:57
- Mobil versus pračka 8. června 2008 v 21:27
- Deštivá melancholie 8. června 2008 v 21:26
- Zítra... 20. května 2008 v 23:44